VRACOV


Vracovské vinařství

Život Vracovjana bez vína byl takřka nemyslitelný. Víno nebylo jen nápojem občerstvujícím, nýbrž také udržujícím v pořádku jeho celkovou zdravotní konstituci. Kus chleba a plucar vína spolu s kusem uzeného anebo slaniny byly hlavní součástí jeho stravy v době prací na poli, lukách a ve vinohradě. Vinařství stálo v popředí zájmů vracovských obyvatel. Vinohrad byl a je pro ně víc než symbolickým odkazem minulosti.
 
Počátky vracovského vinařství sahají do třetí čtvrtě 13. století. Lze tak soudit ze zmínky biskupa Bruna přiznávající v oblevňovací listině desátek z vinic bratrům Stockvischovým. Rozlohou vinic se Vracov nemohl měřit se sousedním Bzencem, kde se stalo vinařství hlavním zdrojem obživy. Pro úschovu vinné tekutiny na dobu celého roku bylo nezbytné zřizovat sklepy. Vzhledem k velkému počtu drobných vinařů, kteří si nemohli opatřit pro sebe zvláštní sklep, vyvinuli se ve Vracově společné sklepy, které bývaly vlastnictvím několika rodin. Pobyt ve sklepě býval časem oddechu po namáhavé práci. Vracovské sklepy bývali jakousi druhou radnicí i kolbištěm debat politických a hospodářských, o čemž svědčí i název jednoho z nich a to »Parlament«. Další názvy jsou např. »ZDAR«, »U Machů«, další dělení sklepů je podle čísel, které sklepy dostávaly tak, jak postupně vznikaly.
 
Bílá vína převážně pěstovaná ve Vracově: Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Veltlínské červené, Neuburské, Sylvánské zelené, Sauvignon, Pálava, Moravský muškát, Tramín červený, Irsay Oliver
Červená vína převážně pěstovaná ve Vracově: Frankovka, Portugalské modré, Rulandské červené, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Andre

Sklepní ulička

Typický vracovský sklep je uvnitř klenutý. Když do něj vejdete ocitnete se v lisovně, která je oddělena od vlastního sklepa. Lisovna tvoří zvláštní společensky zařízené předsklepí, v němž kromě stolů a lavic je lis a vše k lisování a sklepnímu hospodářství potřebné. Za lisovnou už následuje vlastní sklep s bečkami a demižóny. V mnohých sklepech je na jejich konci ještě jedna společenská místnost s lavicemi a stoly.
 
Tradovaná pověst o vracovských sklepech, které sloužily jako úkryt v době třicetileté války, je spíše legendou, archivní materiály uvádějí budování prvních sklepů až na začátku 18. století. První sklepy měly charakter plžů vykroužených v prašnici a používaly se i na uskladnění další zemědělské produkce. Takový sklep si před polovinou 18. století pořídil farář Občíř a sloužil k uskladnění církevních desátků. Jedná se o dnešní sklep č. 17, který je považovaný za jeden z nejstarších ve Vracově. V roce 1805 byl sklep opatřen cihlovou klenbou a krátce poté byla cihlami postupně zaklenuta většina sklepů. Archivní prameny uvádějí, že v polovině 18. století bylo ve Vracově devět vinných sklepů, do roku 1812 přibyly pouze dva. V sousedství farského sklepa, který se nachází v místní části Baráky, byly v průběhu 18. století vykopány další sklepy a staly se základem nejstarší sklepní uličky ve Vracově. Podzemní vlhké a chladné chodby nebyly budovány pouze na víno, ale uskladňovala se v nich i zelinářská úroda. K přední části dlouhých a prostorných sklepů je přizděna klenutá lisovna, oddělená od sklepa průchodem ve zděné příčce. Prostorná lisovna slouží nejen ke zpracování hroznů, ale i k ukládání nádob a nářadí. V některých sklepech slouží lisovna i jako besednice, která je důležitou součástí sklepa, zvláště při jeho společném užívání. Jindy jsou chodby v zadní části přepaženy zídkou se dveřmi a besednicí je místnost v nejhlubší části sklepa. V roce 1926 je v Barákách uváděno dvacet sklepů, ve kterých hospodařilo 600 vinařů. Ani dnes není vzácností patnáct majitelů v jednom sklepě, nestává se však, že by všichni majitelé byli aktivními vinaři. Říká se, že potomci původních majitelů často o svém podílu ani neví a volné prostory užívají nájemníci. Na počátku historie většiny sklepů stála jedna až dvě rodiny. Dělení podílů mezi děti i skutečnost, že sklep byl spolu s vinicemi častým věnem nevěst, způsobilo, že není zvláštností vinař, který vlastní jeden metr dlouhý úsek označený na kantýři.
 
Sklepy č. 14 a č. 15 ve středu kolonie tvoří dvě komory vinařského parlamentu ve Vracově. „Senát“ s délkou kolem 70 metrů je jedním z nejdelších sklepů v Barákách. Původně byl sklep ještě delší, ale pro obavy ze zasypání či udušení při kvelbení byly nejzazší části sklepa zazděny. Pojmenování nejznámějšího vracovského sklepa – „Parlamentu“ – pochází z doby, kdy se zde scházeli radní města, aby při pohárku vína vyřešili problémy, o nichž se na radnici marně dohadovali. Původ názvu vysvětluje jeden z místních vinařů slovy: „Traduje se, že patnáctka byla původně obecní sklep, kde měli víno radní… Vracovské sklepy bývaly vždycky druhou radnicí a kolbištěm politických debat. Protože víno dělá dobrou náladu a dobrá nálada dobré skutky, pro většinu sporů, jak řešit problémy města, se našel kompromis právě tady. A tak dostal sklep jméno Parlament.“ Parlamentní sklep je 65 metrů dlouhý a vchod do rozměrné lisovny je rámovaný žudrem ozdobeným lidovou malbou. Sklepní hymna Ten vracovský Parlament opěvuje nejen víno a vinohrady, ale především družnost a pohostinnost vinařů.
 

Vinaři


Hledejte vinaře a služby s certifikátem vinařské turistiky nebo označením Vína originální certifikace (VOC)!

  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • říjen 2017
    poútstčtsone
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    Všechny akce