JEZEŘANY-MARŠOVICEjezeranymarsovice.jpg


Adresa:              Jezeřany-Maršovice 1, 671 75 Loděnice
Starosta:            Ing. Petr Slavík
Telefon:             +420 515 337 423; 606 108 288
E-mail:               starosta@jezerany-marsovice.cz
Web:                  www.jezerany-marsovice.cz

Jezeřany a Maršovice jsou výsledkem kolonizačního úsilí z přelomu 12. a 13. století. Jejich vznik souvisí s kolonizačními snahami dolnokounického kláštera, který byl založen v roce 1181 moravským velmožem Vilémem z Pulína. První písemná zmínka o Jezeřanech však pochází až z počátku 14. století. U obce Maršovice tomu je dokonce později. V písemných pramenech se obec poprvé objevuje až poměrně pozdě v roce 1483. S největší pravděpodobností byla obec založena někdy před polovinou 14. století a okolnosti naznačují, že kolonizace vzešla z popudu žďárských cisterciáků, jejichž klášter Boček z Obřan zakládal.

Jméno Jezeřany pochází podle Hosáka ze staročeského jezěřené, tedy označení lidí bydlících u jezera. Pojmenování Maršovic je odvozeno od osobního jména Marek, či Martin, respektive z jeho staročeské podoby Mareš. Název „Maršovice" se tedy vykládá jako „Markova ves" nebo „ves lidí Markových".

Vývoj sídelní struktury obou vesnic byl oddělený. Počátkem 20. století se výstavba obou vsí rozšířila i na silnici, která obě obce spojovala. Zde byl také ve 30. letech postaven kostel pro obyvatele obou vesnic. Ty se postupně osamostatňovaly v oblasti duchovní správy od okolní obce Loděnice. V roce 1900 si Maršovice zřídily vlastní hřbitov na konci vesnice při cestě do Krumlova, v Jezeřanech se tak stalo až o 20 let později. Administrativně byly obce sloučeny v roce 1960.

Obě obce mají prastarou tradici vinařství a sadovnictví. O významu vinařské tradice obou obcí svědčí obecní pečeti s vinařskými atributy. Tradičním zemědělským odvětvím v obci bylo a je také sadařství, především pěstování jabloní, hrušní, meruněk a hlavně vyhlášených maršovických třešní, které se v minulosti dovážely až na vídeňský trh. I pozůstalosti uvádějí poměrně často v zámožnějších selských domácnostech měděné kotle na výrobu pálenky.