Bohuslavice u Kyjova – vinice bučovických Lichtenštejnů


První vinice pod Starou horou jsou písemně doloženy v polovině 15. století, podle knihy vinic z let 1764 až 1885 byly vinohrady i v Novosadech, Včelínkách, Kuklách, Chobotech, na Lysé hoře a jinde. Výsadbou vinné révy na jižních svazích Chřibů se zabývali především Lichtenštejnové; Bohuslavice byly jedinou vinorodou obcí jejich bučovického panství a charakteristická vína podhorské oblasti byla ozdobou hostin moravské šlechty. Rozloha vinic v Bohuslavicích byla v 19. století větší než výměra orné půdy a roční výnos z vinic byl odhadován na 6 500 zlatých. Rajhradský benediktin Řehoř Wolný uvádí, že v roce 183 4 bylo nejlepší víno na Moravě sklízeno pod Včelínkama a že se dobře prodávalo. Prodej vína byl tehdy hlavním zdrojem peněz a zvyšoval bohatství obce. Majiteli vinohradů v Bohuslavicích nebyli jen místní vinaři, ale také hospodáři z Bukovan, Boršova, Kyjova, Koryčan, Mouchnic, Nevojic. Kdysi čilou vinařskou obec však postihl koncem 19. století révokaz a všechny vinice musely být vyklučeny. Výsadba vinic se obnovila až ve 30. letech minulého století, svého vinařského věhlasu však obec už nikdy nedosáhla. Z původních rozsáhlých vinic zůstalo dnes jen několik hektarů, na nichž hospodaří drobní vinaři.

O sklepní uličče


Do sklepa s koňským povozem

Slavnou historii vinařství v obci připomíná již jen několik sklepů s přízemními lisovnami dochovanými pod Včelínkami, v Chrástce a Zákostelí. Většina lisoven byla postupně přestavěna a slouží jako obytné domy. V minulosti byly sklepy a lisovny téměř u všech větších domů, některé stavby stály samostatně na úpatí vinic mimo hospodářské usedlosti. Nad nimi bývala obvykle jedna skrovná obytná místnost, výjimečně i komora. Ojedinělými stavbami na Kyjovsku byly zdejší, většinou již zaniklé, lisovny zvané presúze. Mohutné, samostatně stojící patrové budovy z nepálených cihel a omítnuté hliněnou mazanicí jsou štítově orientované, v čelní stěně mají segmentově zaklenutý vchod s mohutnými dveřmi ze silných desek. Symetricky jsou po stranách vchodu i v patře úzké větrací otvory. Původně byla střecha krytá došky, později pálenou taškou a tudíž došlo ke změně tvaru střechy. V lisovně s trámovým stropem stával velký lis. V zadní stěně se otvírá vchod do sklepa, jehož podlaha je obvykle v úrovni lisovny, takže předěl tvoří jen zděná příčka. Dřevěné schody vedou na sýpku, kde se do dřevěných truhel „žiglí“ uskladňovalo obilí. Půda bývala často využívána i jako seník, který byl přístupný zvenčí po žebříku. Největšího rozmachu dosáhly tyto stavby v 18. a 19. století, asi poslední ukázka patrové lisovny v Bohuslavicích stojí na pozemku domu číslo 172. O velikosti a tajemnosti starých bohuslavických sklepů se vyprávějí zkazky. O některých sklepech se traduje, že se do nich dalo vjet s koňským povozem, jiné prý vedly až pod hrad a zem duní, když se po nich poskakuje. Lze předpokládat, že původní zástavbu pod hradem tvořily malé návesní lokality domků se sklepy. Typická ulicová zástavba sklepů s lisovnami vznikla teprve později. Mezi nejstarší vinařské stavby patří i sklep s křížovou gotickou klenbou na starém mlýně u cesty do Zákostelí. V současné době se na tomto mlýně buduje fonotéka a prodejní umělecká galerie. Původně rozlehlé sklepní prostory byly s rozšiřováním zástavby a úpadkem vinařství často kráceny a upravovány. „Při výstavbě nové lisovny u domu č. 234, pod nímž se nachází chodba Budíkova sklepa, se u paty šíje objevila obrovská dutina, do níž vteklo několik kubíků betonu. Neodvážil jsem se tuto kavernu hlouběji zkoumat, protože hrozilo nebezpečí sesutí stavby. Je možné, že tato jáma byla oním často zmiňovaným ‚lochem‘, který sloužil jako úkryt úrody v době středověkých válek,“ vzpomíná na rekonstrukci jednoho z nejznámějších bohuslavických sklepů MUDr. Jan Pavlík. Dnes je vinařství v obci už jen zálibou několika desítek vinařů, kteří vyrábí víno pro vlastní potřebu. Většina sklepů je v zahradách a na dvorech rodinných domů, do venkovního prostoru zasahuje jen několik původních a pár renovovaných sklepních staveb. Typickou, mohutnou nadsklepní lisovnu najdete v zahradě na konci příkrého stoupání pod Včelínkama. Ve stejné trati, mezi několika domky původní venkovské zástavby, jsou dva sklepy s novodobými lisovnami. Obdobný pohled nabízí i ulička v Chrástce. Pod návrším přírodní památky Bohuslavické stráně se nachází již vzpomínaný sklep, který si zde vybudovala hoteliérská rodina Budíkových. V sousedství nově vybudované lisovny, zdobené slováckými ornamenty, chátrají dva zemní sklepy s cihlovým předsklepím.
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • prosinec 2017
    poútstčtsone
    27
    28
    29
    30
    1
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    Všechny akce