Vracov - společné sklepy – důsledek prťáctví starých vinařů a dědictví


Zásluhou královny Konstancie byl ve 13. století vystavěný ve Vracově kostel zasvěcený svatému Vavřinci a patron moravských vinařů stál zřejmě i u kolébky vinařství v obci. O významném postavení středověké osady svědčí i fakt, že sem byly po roce 1264 přeneseny krajské úřady z Břeclavi a Vracov (tehdejší název obce byl Pracov) se stal sídlem župních úřadů pracovského kraje. O kořenech vracovského vinařství se dozvídáme ze zprávy kroměřížského biskupa Bruna z roku 1274, která uvádí nárok bratří Stockfischů na vinný desátek ze dvou třetin místních vinic. Zajímavá je poznámka, že nárok na desátek se uplatní pouze v případě dobré úrody. Vinařství se ve Vracově odedávna věnovali spíše domkaři a podruzi, velcí sedláci hospodařili na polích a pěstovali především obilniny a zeleninu. Nemajetnost původních vlastníků vinic stála zřejmě i u zrodu tradice společných sklepů, které jsou v majetku několika rodin. Za nejstarší vracovské vinné hory jsou považovány německy pojmenované trati Husmus a Pechgrunt, výsadba vinné révy v těchto lokalitách se předpokládá již v době předhusitské. Dnešních 90 hektarů vinic je rozloženo na jižních a jihovýchodních svazích v okolí městečka v tratích Přední díl u Panny Marie, Kopec u svaté vody, Kopec nad rovinou, Zabiják, Báchory, Čihůvky, Křivolán a další. Nejrozšířenější odrůdou ve Vracově je Rulandské bílé, oblíbené je také Chardonnay a Ryzlink rýnský. Staří vinaři si potrpěli na Trolínské, oblíbená byla v minulosti i Chrupka. Veltlínské červenobílé mělo hrozny v mládí modré a během zaměkávání postupně světlaly, proto se mu říkalo Modrý nebo Bláznivý Janek.

O sklepní uličce


Na počátku byl farář Občíř

Tradovaná pověst o vracovských sklepech, které sloužily jako úkryt v době třicetileté války, je spíše legendou, archivní materiály uvádějí budování prvních sklepů až na začátku 18. století. První sklepy měly charakter plžů vykroužených v prašnici a používaly se i na uskladnění další zemědělské produkce. Takový sklep si před polovinou 18. století pořídil farář Občíř a sloužil k uskladnění církevních desátků. Jedná se o dnešní sklep č. 17, který je považovaný za jeden z nejstarších ve Vracově. V roce 1805 byl sklep opatřen cihlovou klenbou a krátce poté byla cihlami postupně zaklenuta většina sklepů. Archivní prameny uvádějí, že v polovině 18. století bylo ve Vracově devět vinných sklepů, do roku 1812 přibyly pouze dva. V sousedství farského sklepa, který se nachází v místní části Baráky, byly v průběhu 18. století vykopány další sklepy a staly se základem nejstarší sklepní uličky ve Vracově. Podzemní vlhké a chladné chodby nebyly budovány pouze na víno, ale uskladňovala se v nich i zelinářská úroda. K přední části dlouhých a prostorných sklepů je přizděna klenutá lisovna, oddělená od sklepa průchodem ve zděné příčce. Prostorná lisovna slouží nejen ke zpracování hroznů, ale i k ukládání nádob a nářadí. V některých sklepech slouží lisovna i jako besednice, která je důležitou součástí sklepa, zvláště při jeho společném užívání. Jindy jsou chodby v zadní části přepaženy zídkou se dveřmi a besednicí je místnost v nejhlubší části sklepa. V roce 1926 je v Barákách uváděno dvacet sklepů, ve kterých hospodařilo 600 vinařů. Ani dnes není vzácností patnáct majitelů v jednom sklepě, nestává se však, že by všichni majitelé byli aktivními vinaři. Říká se, že potomci původních majitelů často o svém podílu ani neví a volné prostory užívají nájemníci. Na počátku historie většiny sklepů stála jedna až dvě rodiny. Dělení podílů mezi děti i skutečnost, že sklep byl spolu s vinicemi častým věnem nevěst, způsobilo, že není zvláštností vinař, který vlastní jeden metr dlouhý úsek označený na kantýři.

Ten vracovský Parlament

Sklepy č. 14 a č. 15 ve středu kolonie tvoří dvě komory vinařského parlamentu ve Vracově. „Senát“ s délkou kolem 70 metrů je jedním z nejdelších sklepů v Barákách. Původně byl sklep ještě delší, ale pro obavy ze zasypání či udušení při kvelbení byly nejzazší části sklepa zazděny. Pojmenování nejznámějšího vracovského sklepa – „Parlamentu“ – pochází z doby, kdy se zde scházeli radní města, aby při pohárku vína vyřešili problémy, o nichž se na radnici marně dohadovali. Původ názvu vysvětluje jeden z místních vinařů slovy: „Traduje se, že patnáctka byla původně obecní sklep, kde měli víno radní… Vracovské sklepy bývaly vždycky druhou radnicí a kolbištěm politických debat. Protože víno dělá dobrou náladu a dobrá nálada dobré skutky, pro většinu sporů, jak řešit problémy města, se našel kompromis právě tady. A tak dostal sklep jméno Parlament.“ Parlamentní sklep je 65 metrů dlouhý a vchod do rozměrné lisovny je rámovaný žudrem ozdobeným lidovou malbou. Sklepní hymna Ten vracovský Parlament opěvuje nejen víno a vinohrady, ale především družnost a pohostinnost vinařů.

Zajímavost - Byl tu Staněk?

Další zajímavé vracovské sklepy jsou vyhloubeny na náměstíčku, kde je umístěný vřetenový lis z roku 1840 a obří sud. Chodba dlouhého sklepa číslo 22 je ukončena dvířky, za nimiž se nachází tajemná dutina. Podle pověsti jde o otvor do rozsáhlého podzemního bludiště s jezírkem, u kterého stojí dubový stůl… Pod hřbitovem, na opačném konci kolonie v Barákách je nečíslovaný sklep „Moskva“, který své jméno získal díky ideologické orientaci hospodářů. Jeden ze dvou původně samostatných sklepů byl v minulosti skladem brambor pro místní palírnu, sousední sklep sloužil jako ledovna pro hostinské a řezníky z Vracova i okolí. Dnes jsou oba sklepy propojeny a tvoří ojedinělý sklepní prostor se dvěma vchody v cihlovém průčelí. Nejstarší vracovská sklepní kolonie nepatří k nejpůvodnějším na Moravě, přestavby a úpravy z druhé poloviny minulého století často nesou typické znaky dobové architektury. Zdobí ji však živé vinařské společenství – besedující vinaře na lavičkách před sklepy i otevřené dveře do podzemí tady najdete každý den. A zvoláním do hloubi otevřeného sklepa „Byl tu Staněk?“ můžete naznačit přítomnému majiteli, že byste rádi ochutnali jeho víno. Fiktivní postavu vymyslel výtečník, který se rád napil a pod záminkou hledání kamaráda nahlížel do sklepů. Legendární Staněk v baráckých sklepech zdomácněl a dnes někteří vinaři používají dotaz na jeho přítomnost místo pozdravu.

Menší lokalitou nacházející se na trase Moravské vinné stezky jsou sklepy v ulici Husově. Přízemní i patrové lisovny se sklepy s místním názvem Na Jamech se začaly stavět ve 40. letech minulého století, část z nich byla v průběhu let dobově upravena. Nejmladším sklepním areálem je Cihelka, od roku 1987 budovaná na vyvýšenině za ulicí Cihelná. Sklepy jsou postaveny do půlkruhu a prostor před nimi je upraven pro posezení a odpočinek. Dlouhá historie a činorodá přítomnost vinařství ve Vracově tak nabízí turistům poznání vývoje sklepů a vinařských staveb budovaných v průběhu několika staletí.

Kde můžete ochutnat víno

VINOTÉKA U SV. VAVŘINCA – tel.518 323 307

SKLEPNÍ ULIČKY BARÁKY, NA JAMECH, CIHELKA

Slavnosti spojené s vínem

JOSEFSKÝ KOŠT VÍN (nejbližší sobota k 19. březnu)

DOŽÍNKY (srpen)

CÍSAŘSKÉ HODY (3. víkend v říjnu)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • říjen 2017
    poútstčtsone
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    Všechny akce