Kobylí – úrodné a požehnané nížiny


Roku 1252 je obec doložena jako Cobile, později též Horní Kobylí nad jezerem. Rodák ze sousedních Brumovic Jan Herben popisuje okolí Kobylí: „Krajina je nerovná, mírně prostoupená pahorky, většinou přechází v kypré, úrodné a požehnané nížiny. Říček tu není, jen pouhé svodnice.“ Kobylí je čtvrtou největší vinařskou obcí Velkopavlovické vinařské podoblasti. Svahy kolem bývalého Kobylského jezera svědčí zejména Veltlínskému zelenému, Neuburskému, Ryzlinku vlašskému, Tramínu, Frankovce, Svatovavřineckému, André a Modrému Portugalu, a to nejlépe na jihovýchodních a jihozápadních stráních v Záhřebenských, Zámlýnských, Lácarech, Světlých, Vlčákách, Sovinkách, Vígruntech, Ve vývozku a P od padělky. Vinařská společnost Patria je zastoupena v Národním salonu vín ve Valticích (sto nejlepších vín z celé ČR) Tramínem z roku 1997 a Sylvánským 1999.

O sklepní uličce


Nesmrtelné vinařství

Podle listiny ze 14. století byl hektar vinice v Kobylí dražší než dvacet hektarů pole. Stará vinohradnická obec se může pochlubit slavnou historií vinohradnictví, réva vinná se zde pěstovala již ve 13. století. O vysoké produkci vína svědčí prastaré dlouhé a hluboké vinné sklepy, roztroušené po celé obci, i staré lisovny, dřevěné lisy a sudy s letopočty, nápisy i ručními ozdobami. Od těch dob prodělalo vinohradnictví v Kobylí mnoho změn, úpadků i vzestupů. Před třicetiletou válkou zde bylo prý asi 2 700 měřic, to je 540 ha vinic, po ní jen 43 měřic, které rostly většinou na vinorodých stráních. Úpadek moravského vinařství v 17. století byl zaviněn válečnými událostmi, následující století bylo naopak zlatým věkem, k čemuž přispěl i technologický pokrok. Zavedlo se hnojení chlévskou mrvou nebo ošetřování keřů bordeauxskou jíchou pomocí měděných konví zvaných nechvilky, rozšířilo se používání účinnějších vřetenových presů. Na úpadku vinařství po roce 1800 se podílelo více faktorů: napoleonské války, zrušení nevolnictví, vynález řepného cukru, který zlevnil výrobu kořalky, série neúrodných let 1813–1825 i katastrofální epidemie cholery roku 1831. Když se situace začala zlepšovat – roku 1879 byli v Kobylí na honu císař František Josef I. s císařovnou Alžbětou a chválili zdejší víno – byl do Evropy zavlečen révokaz, v roce 1890 zmařilo vinobraní velké krupobití a roku 1921 se v obci objevila kadeřavost révy. Stabilizaci vinařství v obci přineslo vybudování výkupny hroznů v roce 1937. Rozkvět vinařství nastal v sedmdesátých letech za předsedy JZD Metoděje Foretníka. Tento velmi schopný hospodář však energicky prosazoval i pochybné projekty, jako bylo vykácení 24 hektarů lesa kvůli založení vinic. Místo se nedalo obdělávat a ujal se pro ně název Foretníkova lysina. V 90. letech 20. století bylo v katastru obce kolem 300 ha vinic prvotřídních odrůd.

Živá historie

Klub přátel historie Kobylí vybudoval v podzemí kobylského muzea stálou expozice tradiční malovýroby vína s vinotékou, která nabízí ochutnávku vín místních vinařů. Nedílnou součástí poznání vinařské obce je nejen naučná stezka, vedoucí k legendami opředené studánce U skalky, ale i záznamy a vzpomínky pamětníků – kronikář Jaroslav Kučera si roku 1967 posteskl: „Bojovali jsme za to, aby půda patřila těm, kdo na ní pracují. Dnes ale mají mnohdy z půdy užitek ti, co na ní nepracují, ani jim nepatří. Rodiče obdělávají vinice, mladí jezdí z města jenom pro víno.“ Vinobraní je popsáno v místním nářečí takto: „Hrozny řežú křivákama, dávajú do putýnek, mlatci odbírajú a z putýnek sypú do puten, vynášijú v putnách potom k lejtě do špidláků. Ve špidláku to pístú – mestůvkú zmestujů, nalejú do lejty a vezú k presúzom. U presúza podložijú podvale, pod ně postavijú kaď a vylejú z lejty mest do ni. Potom v putýnkách nosijú mest na pres a presujú ve dně v noci. Burčák nosijú z kadě, co je pod presem, do sklepa a lejú do beček.“

Zajímavost - starodávné sklepy i památkově chráněné lisovny

Nejvíc sklepů je v lokalitě zvané Suchořádská zmola. Kdysi tu byla „zmola“, tedy rokle, která se v roce 1900 po velkém dešti propadla. Dnes je to sklepní ulička, místo, kde vinaři nejen pracují, ale také se schází kvůli pokoštování kobylských vín. V dolní části areálu se nachází starý dubový lis, dar obci Kobylí od místního občana Ludvíka Vrbase. Suchořádská zmola není jedinou kobylskou sklepní lokalitou. Téměř 50 sklepů různého stáří najdete u železniční trati. Až budete procházet nebo projíždět obcí, povšimněte si starodávných sklepů, z nichž některé patří mezi památkově chráněné lidové stavby. Lisovny číslo 444 a 530 jsou z doby kolem roku 1800, v ulici Baráky najdete Křižákův sklep, v ulici Augusty Šebestové pak sklep Svobodův. Architektonicky původní je i Pekaříkův sklep V kútku. Vinné sklepy jsou budovány z kamene a hlíny, popřípadě pálených cihel. V lisovně byly dřevěné presy, krásné exempláře tesařského a řezbářského umění místních řemeslníků. Vinný lis z Kobylí s letopočtem 1830 je k vidění v muzeu na mikulovském zámku. Původních presúzů z poloviny 19. století se moc nedochovalo, zato vyrostlo mnoho nových patrových lisoven. Vinohradnické kolky byly v tomto bezlesém kraji drahé, proto se na zimu vytahovaly ze země a ukládaly doma. Časté bylo i opalování podzemní části kolku, které oddálilo jeho uhnití. Za pruské války v roce 1866 rekvírovaly armády velké množství vína. Kobylský vinař, čtvrtláník Josef Kaňa, se vydával za kováře (přes vinařskou zástěru navlékl kovářskou), aby odpoutal pozornost Prušáků od svého sklepa.

Z vinařských pověr je zajímavý zvyk, kdy se na Štědrý den věštilo z ořechových skořápek, naplněných vínem a puštěných po vodě. Zarážání hory, které se konalo na svátek Nanebevzetí Panny Marie, krásně a výstižně popsal spisovatel a znalec Hanáckého Slovácka Jan Herben: „…pojednou celý kraj oživne, jakoby se pálily svatojánské ohně. Sousedé kobylští zarážají horu, hovoranští také, daleko k Buchlovu na kopci plane oheň u Strážovic i za zády v Morkůvkách a Krumvíři…“ Dnes se v Kobylí zarážá hora poslední sobotu v srpnu: „Ochotníci předvedou, jak se zarážala hora v minulém století, písař přečte přísné artikule, hotaři naparádijú hatinu a vinaři poklučú kolí jako symbol práce ve vinohradě.“

Kde můžete ochutnat víno

Vinařství Lúbalovi - Tel: 519431 650, 608 763 630, 603 444 752, e-mail: info@vinarstvilubalovi.cz

Víno z Kobylí - Tel: 519 440 711, e-mail: info@partiakobyli.cz

Vinařství Petr Tomčala - Tel: 519 431 534, 775 965 076, 737 384 009, e-mail: PTomcalova@seznam.cz

Slavnosti spojené s vínem

Kobylské Hody (třetí víkend v červnu)

Zarážání Hory (srpen)

Svěcení vína na sv. Jana Evangelistu

(27.12. - vinaři věří, že pití vína v tento den člověka ochrání na celý rok od všech nemocí)

Besedy o víně při víně
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • prosinec 2017
    poútstčtsone
    27
    28
    29
    30
    1
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    Všechny akce